V naší farnosti se o církevní hudbu starají především varhaníci, kteří zajišťují hudební doprovod během mší svatých v neděli a o slavnostech, občas i během týdne. Během týdne se snažíme zpívat i sami, neboť pamatujeme na to, že kdo zpívá, dvakrát se modlí.

Jiří Netík

Můj zájem o varhany se datuje od roku 1961, kdy probíhala poslední generální oprava týnských varhan. Na varhany mě učila hlavní varhanice paní Zdena Dušková. V té době bylo víc varhaníků, mezi jinými otec paní Duškové, pan Cipín, pan Mrázek a pan Jiří Šílený. Za varhany jsem začal sedávat v roce 1965 po ukončení činnosti pana Jiřího Šíleného. Začal jsem také vypomáhat v okolních farnostech. Postupně nás výše jmenovaní opustili a přesto, že se našli mladí šikovní muzikanti se zájmem o varhany, většinou odešli za studiem nebo zaměstnáním jinam.

V současné době doprovází bohoslužby pravidelně zkušená varhanice Ing. Helena Kašná a v pátek MUDr. Anna Hrušková. Vladimír Rozner nám pravidelně vypomáhá s vánoční rybovou mší.

Helena Kašná

Na varhany jsem začala hrát jako mládežník v r. 1974 po několika letech výuky na klavír na LŠU, specifika varhanní hudby jsem se učila sama. Zprvu mě přitahovala jen nádhera varhanní hudby, zanedlouho jsem hraní při bohoslužbách pochopila jako službu. Začala jsem hrát na Moravě, kde jsem doprovázela liturgický zpěv až na čtyřech mších za neděli, po přestěhování do Týna nad Vltavou se při hraní střídáme s kolegou varhaníkem. Mimo doprovodu zpěvu lidu ráda zpestřím liturgickou hudbu i doprovodem sólového nebo sborového zpěvu.

Anežka Hladečková (roz. Roznerová)

Narodila se 11.3.1982, v Týně nad Vltavou vyrůstá od malička. Vystudovala obor Rehabilitační péče o postižené děti, dospělé a staré osoby na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, pracuje na sociálním odboru MěÚ v Týně nad Vltavou. Od šesti let hraje na klavír, navštěvovala dva cykly hry na klavír v ZUŠ Karla Komzáka u paní učitelky Věry Munzarové. Z hudební výchovy složila maturitní zkoušku na Gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře. Hra na kostelní varhany ji velmi zajímá.

"Církevní hudební tradice představuje nedocenitelný poklad, který vyniká nad ostatní umělecké projevy především tím, že je to bohoslužebný zpěv, vázaný na slova liturgie, a tak tvoří nezbytnou nebo integrující součást slavné liturgie,"

Zpěv a hudba vykonávají svou funkci znamení tím výrazněji, čím těsněji jsou spjaty s liturgickým děním, a to podle tří hlavních měřítek: krása vyjádření modlitby, jednomyslná účast shromáždění v určených chvílích a slavnostní ráz obřadů. Tímto způsobem se podílejí zpěv a hudby na tom, k čemu směřují slova a liturgické úkony:k Boží oslavě a posvěcení věřících.

II.Vatikánský koncil, Konstutice o posvátné liturgii (116)